Současným tématem, o němž se v Českém Krumlově hovoří před jednáním zastupitelstva, na něm i po něm, a samozřejmě taky u piva v hospodách, se stala čistírna odpadních vod (ČOV). Řeči se vedou hlavně o tom, co s ní bude dál, kdo ji koupí a za kolik. Zaslechl jsem, že se snad i na to uzavírají sázky. Ale může to být pouze, že to jen jedna paní povídala.
Poohlédněme nyní do její minulosti. Stavba čističky započala v polovině osmdesátých let minulého století v prostoru bývalého fotbalového hřiště v Rozsypu. Byla vyvolanou státní investicí ve spojení s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, v níž bylo projektováno brát chladící vodu z Vltavy, která musela být ve svém horním toku čistá, zbavená nečistot a splašků. Prováděla ji polská firma Budimex z Varšavy. Kromě čističky postavili Poláci ve městě ještě několik obytných domů v prostoru u rybníka na Horní Bráně a pod Vyšehradem. Celkem 80 bytů. Ve městě vybudovali inženýrské sítě, přestavěli bývalé kino a restauraci na Horní Bráně na městské divadlo, podíleli se betonážemi na výstavbě kryté plovárny na Chvalšinské. Také dva mosty ve městě a další ve Větřní a v Zátoni jsou jejich dílem. Stejně tak skládka odpadů v Lověšicích. V Energobloku v Domoradicích instalovali velký uhelný kotel. Prováděli i řadu stavebních akcí pro JIP Větřní a další podniky a instituce ve městě i v okolních obcích. V době špičkových prací tady pracovalo až osm stovek polských stavbařů.
Jedna z ubytoven pro ně se nacházela vedle bývalých tenisových dvorců u Chvalšinské silnice. Dříve sloužila jako turistická ubytovna.
Zpočátku byly faktury Budimexu placeny v rublech, po roce 1990 v dolarech. Celkem dosáhly náklady na výstavbu ČOV v přepočtu částky jedné miliardy sto milionů korun. Vše bylo dokončeno v roce 1992. Říká se, že Poláci odváděli dobrou práci a jejich beton se modral, jak byl pevný.
Znal jsem technického ředitele Budimexu inženýra Jablonského. Hrávali jsme spolu tenis. Před nedávnem navštívil s manželkou Český Krumlov. Zavzpomínali jsme u půllitru na léta, která zde prožil. A pousmál se, když mi vyprávěl, jak ho v Praze na Václaváku, kde byl služebně, policajti taky v roce 1989 vysprchovali. Pohovořili jsme pak o čističce i o tenisu. Byl to a stále je fajny chłopak. Pochlubil se mi, že vyhrál seniorské mistrovství světa v hodu kladivem. A ukázal mi i tu zlatou medaili. Já jsem se pochlubil, že se stále kladivem trefím do hřebíku.
Jan Vaněček
Autor je českokrumlovský spisovatel.